Ochota aktivně se podílet na změně našeho okolí nemusí nutně končit vhozením volebního lístku do urny.
Občanská participace znamená začlenění obyvatel do správy města, jedná-li se o lokální úroveň, a jejich částečné podílení se na rozhodování. Politici by měli spolupracovat s občany, naslouchat jejich názorům a zasadit se o změny iniciované samotnými obyvateli města - my sami přece víme nejlépe, co nás v naší obci nejvíce pálí a jak by se mělo zacházet s veřejnými prostředky.
Na občanskou participaci lze nahlížet také jako na přesun části moci od politických a správních institucí k samotným občanům. Ten lze vyjádřit za pomoci pěti úrovní – informování, připomínkování, konzultace, partnerství a nakonec samotný přenos rozhodování do rukou občanů. Občané tak získávají příležitost prosadit své zájmy nejen prostřednictvím zvolených zastupitelů, ale také v rámci občanských organizací. Tato spolupráce vládnoucích institucí a občanských organizací představuje jeden ze základních pilířů občanské participace.
Občané mohou být zapojeni do všech základních oblastí plánování v daném sektoru. Od strategického, přes územní až po finanční.
Mezi metody občanské participace patří například místní referendum nebo participativní rozpočty, které umožňují spolurozhodovat o investicích z veřejných zdrojů. Tyto mechanismy se ve světě začaly uplatňovat v 80. letech minulého století, v Česku se stala průkopnickou Městská část Praha 7.