Blog 1. 2. 2021

Otakar Bačák o městské zeleni pro Olomoucké listy

Otakar Bačák o městské zeleni pro Olomoucké listy

Nejen o městské zeleni, parcích a odpadovém hospodářství se můžete dočíst v rozhovoru s ekonomickým náměstkem Otakarem Bačákem (spOL.) v únorových Olomouckých listech. Celý rozhovor přikládáme zde.

Městskou zeleň má na starosti náměstek Otakar Bačák. Když se ho zeptáte, nakolik zeleň naplňuje jeho pracovní vytížení a na kolik osobní zájem, začne se smát. „To se nepotkává, protože ten osobní zájem je mnohem větší,“ přiznal.

Co vám tedy zabere nejvíce pracovního času?

Ekonomika, ta se dotýká celého magistrátu, celého města. Zeleň je jen určitá část, ale i z hlediska financí to není zanedbatelné, protože je to částka kolem sta milionů korun.

To je včetně odpadu?

Ne, jen zeleň. Řádově tedy asi do pěti procent rozpočtu města. Starat se o zeleň musí být i radost.

Je to veskrze odborná záležitost. Ze strany politika je to otázka jakéhosi chtění komunikovaná jako požadavky obyvatel, a pak je tam velká část vyřizování stížností, ale ta odborná část stojí a padá s odborníky. Ti jsou na magistrátu, jsou objednateli veškerých služeb a musí vědět, co chtějí, v jaké kvalitě a musí to umět zkontrolovat.

U koho je objednávají?

Pro údržbu běžné zeleně, která nevyžaduje sofistikovanou práci, se využívají Technické služby města Olomouce. A pak je tady zvláštní kategorie parků, o které se stará Výstaviště Flora. Podíl parků je téměř třicetiprocentní, což je obrovské množství i v rámci jiných českých měst. A naše městské parky jsme výrazně zkvalitnili vysazováním letničkových nebo trvalkových záhonů – tím jsme se de facto přiblížili kategorii zámeckých parků.

Čím?

Už to není jen unifikovaná zeleň a unifikované partery stromů nebo keřů. My to dnes doplňujeme a máme to velmi různorodé, což je náročné na údržbu. Celý areál Smetanových sadů, ale ne chci to zužovat, protože motýlí loučky se vysazovaly ve všech parcích a někdy i v sídlištní zástavbě. A je to rozdíl i finančně protože je to třicetkrát dražší než údržba trávníku.

Myslíte i štěrkové záhony?

Ty na třídě Svobody sklidily posměch, ale odkazovali jsme na Smetanovy sady, kde už tři roky fungují. Teprve pak jsou v plné kráse, kdy v nich dlouhou dobu pořád něco kvete a dokonce i po odkvetení a zaschnutí jsou některé rostliny nesmírně dekorativní. Dnešní doba je netrpělivá, lidé by chtěli všechno hned. Mně pak nezbývá než vysvětlovat, že se na tu krásu musí počkat.

Není ale zámecká zahrada více „ornamentální“?

Výsadby navrhují profesionální zahradní architekti a ti jdou s dobou. Ona to není jen otázka výsadby a údržby. Další otázkou je postupná změna klimatu. Jsou určité stromy a keře, které jsou schopny přežívat a prospívat i při té změně. Ale je spousta stromů, které nepřežijí to mírné navýšení průměrné teploty, kdy se z města ztrácí zimní sněhové období. Proto dnes nejsme schopni vrátit se k historii a používat stejné stromy a květiny, které se k výzdobě používaly před padesáti lety. Naopak musíme se bránit i invazivním druhům. Ty se ze začátku tady nasazovaly díky tomu, že u nás nebyly schopny dojít do stádia semene, tedy nehrozilo, že by se tady masivně rozmnožily.

Které stromy myslíte?

Například různé pajasany, javorovce a další. Musíme nyní hledat stromy, které v jiné teplotě nebo i za nedostatku vláhy budou schopny města okrášlit, aniž by hrozilo neregulované zaplevelení.

Mají parky nějakou koncepci?

Smetanovy sady jsou stěžejní prostor a postupně se představy od architekta Sendlera naplňují. V minulém roce to byla ta část vedle oranžerie, kde se místo přežilých nevzhledných tisů vysadily platany. Ta plocha bude jednou tvořit přirozený obrovský altán plný stínu a s příjemným posezením. Ale myslíme i na Olomouc jako město květin, což se projevuje na třídě Kosmonautů. Máme mnohé pozitivní ohlasy i na tramvajový pás, který je zatravněný a jsou v něm trvalky. To vše se propojí s protipovodňovými úpravami a bude to typický zelený koridor.

Je takových koridorů v plánu více?

V minulém roce se dokončovala koncepce městské zeleně. Je postavena na principu, že zeleň by měla městem procházet v jakýchsi koridorech. Těmi přirozenými jsou třeba tok Moravy a Bystřice a podél nich se dá projít město až do externí zeleně. Napojili jsme ji i na městské lesy, třeba na slavonínský lesík, který se bude přebudovávat z hospodářského na rekreační. Koncepce

mapuje stav zeleně a navrhuje doplnění, úpravy a údržbu, aby nám vystačily peníze, které na to máme k dispozici.

Co vás čeká letos?

Budeme pokračovat v přípravě výsadby aleje na ulici Okružní v pásu původních zahrádek, které už dožily.

Na co jste v obnově zeleně nejvíc pyšný?

Já mám radost zejména, když na něco získám peníze. A jako správce rozpočtu musím být spravedlivý a nesmím nikomu nadržovat. Když se někde ušetří a podaří se investovat do zeleně, jak jsem na to pyšný. Povedlo se nám to třeba ve Slavoníně na Arbesově mezi školou a školkou, kde vznikla zelená oáza. Budou tam čtyři lavičky a každá je obrácena na jinou světovou stranu. A u rybníka Hamrys je založen nový parčík, vysadili jsme tam malou lipovou alej z projektu Sázíme budoucnost od Ministerstva životního prostředí.