Narodil jsem se v Olomouci a kromě několikaměsíčních či několikaročních studijních stáží zůstávám Olomoučanem. Studoval jsem na Slovanském gymnáziu, na Filozofické fakultě UPOL a na Universitetet i Oslo v Norsku. Při odborné asistenci na Filozofické fakultě UPOL na katedře bohemistiky jsem se specializoval na média, nová média a historii. Ovládám angličtinu, němčinu a norštinu.

Od roku 2014 jsem proděkanem pro infrastrukturu Filozofické fakulty. Trochu paradoxně se tedy zabývám hlavně technologiemi a rozvojem.

Jsem autorem dvou odborných knih a více než desítky článků.

Jsem ženatý a mám dvě děti. Ve volném čase se věnuji sportu, především cyklistice a fotbalu, ale i dalším činnostem, které tělo zvládne.

5 Otázek

Co máte na Olomouci rád?

Olomouc je dostatečně velká, aby v ní člověk nestagnoval a nenudil se, zároveň ale dostatečně malá na to, aby byla příjemná k žití. Má všechny úřady a občanské vybavení, které člověk potřebuje. A zároveň je krásná.

Na co jste v životě nejvíce hrdý? Co dává Vašemu životu smysl?

Rodina, poctivá práce a její výsledky.

Má Olomouc na víc?

Má. Olomouc se už několik let potácí na hraně mezi moderním městem evropského rozměru a stagnujícím maloměstem, obětovaným politikům lokálního rozhledu a developerům. Navíc je po dvaceti letech špatného managementu extrémně zadlužená a bez vize do budoucna. Město neužívá ani ty nástroje, které má, nebuduje kvalitní infrastrukturu, neohlídalo si kvalitu a smysluplnost rekonstrukcí, nechává zastavět a zalít každičké volné místo betonem. A byla by strašná škoda se s tou stagnací, směřující k úpadku, smířit.

Proč spOLečně?

Protože se s tím smířit nechceme.

Proč by Vám měli voliči dát svůj hlas?

Věřím, že by se to mohlo odvíjet od předchozích odpovědí.