Autor: Ivo Háger, předseda Komise městské části Slavonín
Každodenní práce s lidmi i pro lidi
Když jsem převzal roli předsedy Komise městské části (KMČ) Slavonín, měl jsem jasný cíl – informovat, zapojovat a spojovat. Každý týden sbírám podněty a informace, které následně rozesílám členům komise. Věřím, že pravidelná informovanost je klíčem k tomu, aby se každý člen mohl aktivně zapojit a měl přehled o tom, co se ve Slavoníně děje. Měsíčně toho vznikne spousta a z toho pak na pravidelných schůzích společně vybíráme, co je třeba řešit prioritně. Vedle administrativy se účastním místních šetření s úředníky z města, komunikuji s obyvateli, starám se o tisk plakátů a motivuji členy komise k zapojení – ať už jde o online zápisy, ověřování nebo organizační zajištění komunitních událostí. Mým cílem je, aby k nám lidé nepsali jen vzkazy typu „něco je potřeba opravit“, ale přišli osobně. Přímý kontakt považuji za nenahraditelný.
Kultura jako most mezi lidmi
Jedním z pilířů naší práce se stala kulturní nabídka. Když jsem nastoupil, zaujal mě nevyužívaný sál slavonínské sokolovny s jevištěm. Napadlo mě zkusit tam uspořádat divadelní představení. Do té doby jsem s organizací divadla neměl žádné zkušenosti. V roce 2019 jsme začínali dvěma představeními, v covidovém roce 2020 se povedlo aspoň jedno. V roce 2022 jsme jich zvládli čtyři, v roce 2023 sedm, loni devět a letos plánujeme deset. Oslovuji nejen místní, ale i přátele a známé z Olomouce a okolí – a k našemu překvapení jezdí i lidé z větších vzdáleností. Ohlasy jsou vesměs pozitivní a členy komise to motivuje.
Nejde ale jen o divadlo. Pravidelně se zapojujeme do celostátní akce „Ukliďme Česko“ (u nás jako „Ukliďme Slavonín“), pořádáme pohádkový les, letní kino a spolupracujeme se školou, školkou, Klubem seniorů, zařízením SeneCura, fotbalisty, lesní školkou Sluněnka, turistickým oddílem Tuři, bike oddílem, rybáři i knihovnou. Chceme tyto aktivity nejen podporovat, ale i propojovat – a tvořit tak silnou a soudržnou komunitu.
Komunita, která drží při sobě
Z reakcí lidí víme, že naše práce má smysl. Na divadla pravidelně chodí kolem 200 lidí, letos jsme dokonce na Cimrmany přivítali 300 diváků. Na první letní promítání (Bohemian Rhapsody) dorazilo přibližně 700 lidí – i když se ne všichni vešli. Některé roky bývají návštěvnostně slabší, ale stále slušné. Velkou radost nám dělají úklidové akce, kde se potkávají celé rodiny. Lidé tam navazují vztahy, povídají si, smějí se. To je přesně to, co chceme – komunitu, která drží při sobě.
Jedním z mých oblíbených hesel je myšlenka Oty Bačáka: „Rytmus nahrazuje sílu.“ Řídím se tím i v práci pro komisi – snažíme se být aktivní dlouhodobě a pravidelně. Máme už vytvořenou „kostru“ akcí, ke které průběžně přidáváme nové nápady. Samozřejmě nechci své kolegyně přetěžovat. Ale věřím, že právě ta pravidelnost a rytmus dává naší práci smysl a dopad.
Samozřejmě slyšíme i kritické hlasy – například že se zaměřujeme hlavně na divadlo. Každý má jiná očekávání. Někteří lidé si myslí, že komise má neomezené možnosti i čas. Právě proto opakovaně zvu veřejnost: přijďte mezi nás, řekněte svůj názor, zapojte se. Komise je otevřená.
Výzvy a nové nápady
V letošním roce máme v plánu deset divadelních představení, dvě úklidovky, proběhl pohádkový les a po létě nás čeká promítání filmu pod širým nebem. Finančně jsme podpořili Klub seniorů a oddíl Tuři, a na konci roku nás čeká tradiční setkání u punče a koled. Průběžně zpracováváme podněty od obyvatel – máme vytvořenou databázi, a co zvládneme, to řešíme. Co je nad naše síly, předáváme dál na městské odbory.
Velkým tématem jsou developerské stavby, rekonstrukce a dopravní omezení, které komplikují život. Sleduji proto městskou úřední desku, abych zachytil projekty, které se týkají Slavonína. Lidé si často stěžují na špatnou informovanost – a právě tady vidím prostor, kde můžeme ještě víc pomáhat.
Co se nám (zatím) nedaří
Jednou z našich slabin jsou sociální sítě. Facebook se nám nedaří vést tak, aby zaujal větší počet místních. V tomhle obdivuji práci Aleše Vánského z Hejčína – dělá to skvěle. Inspirací jsou i spolky jako Naše Řepčínsko, nebo sousedské slavnosti na Nových Sadech. Přesto si stojím za tím, že děláme maximum. Všichni svou činnost vykonáváme po práci, dobrovolně a s chutí. To, co nás spojuje, je společná snaha něco nabídnout, někoho propojit, někomu pomoci.