Pondělní jednání zastupitelstva se neslo v duchu rozhodování o dalším osudu ledových ploch v Olomouci. Důležitých bodů, které byly projednány však bylo více. Patří mezi ně mimo jiné i schválení usnesení, kterým se město Olomouc přidává k iniciativě podporující stávající systém sběru a třídění všech separovaných odpadů včetně PET lahví a nápojových plechovek.
Předkladatelem návrhu usnesení byl Otakar Štěpán Bačák z našeho hnutí a zastupitelé jej třiceti třemi hlasy schválili.
A o co vlastně jde?
Jde o plánované zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. Město Olomouc se připojilo k iniciativě měst a obcí, které proti tomuto zavedení bojují. Proč? Přišly by totiž o příjmy, které ze zpracování a prodeje odpadového materiálu mají. Navíc by s vybudováním sítě odběrných míst a automatů, kterých má být podle Ministerstva životního prostředí mělo v ČR vzniknout na 11 tisíc, poklesnul význam již pracně vybudované sítě téměř 140 tisíc žlutých kontejnerů. Zarážejícím faktem je, že v případě schválení zálohového systému, poputují ze sběrných míst v obchodech PET lahve a nápojové plechovky k úplně stejné formě zpracování, jako ze žlutých kontejnerů, ekologický efekt tak vypadává ze hry. Ve žlutých kontejnerech přitom, díky poctivosti občanů, už nyní končí 8 z 10 prodaných nápojových obalů. Ke splnění cíle EU tak do roku 2029 chybí, obrazně řečeno, ten devátý obal.
Zálohový systém na nápojové obaly je přitom již od roku 2020 pro prodejce dobrovolný a část z nich jej využívá, například minipivovary. Povinné zálohování by, v případě schválení, mohli finančně pocítit zejména spotřebitelé, tedy občané měst a obcí. Těm by totiž nebyla záloha ve výši 4-5 korun navrácena v případě jakéhokoliv poškození PET lahve či plechovky, což je zejména u plechovek mnohem snazší, než u skleněných lahví, které již zálohovému systému podléhají.
Dle ekonomického náměstka města Olomouce, Otakara Štěpána Bačáka, by odliv finančních prostředků pocítily také městské a obecní kasy. V současné chvíli platí Olomoučané roční poplatek za odpad ve výši 804 Kč, současné reálné náklady na svoz odpadu, přepočtené na jednoho občana, jsou ale 968 Kč. V případě výpadku příjmu města ze zpracování a prodeje tříděného odpadu by však takto přepočtené reálné náklady vzrostly o 58 Kč na částku 1026 Kč. To by logicky muselo znamenat pro vedení města dvě možnosti, buďto zvýšení poplatků za odpad pro občany, nebo akceptování zvýšeného doplatku na každého občana, avšak na úkor jiných výdajů.
Dle Bačáka je duplicita systémů, tedy zálohování a sběr do žlutých kontejnerů, ekonomický nesmysl, který nejvíce dopadne na kapsu spotřebitele. Systém přirovnal k tomu, že by občan kvůli cestě pouze do práce vlastnil dva automobily. K efektivní dopravě by mu stačil jeden, náklady by však musel konstantě platit na oba automobily.
Svaz měst a obcí uvádí, že plánovaný zálohový systém je při započtení známých nákladů cca 7krát dražší než stávající systém separace v obcích a městech.