Vždy bývala olomouckou chloubou. Každoročně ji navštívily statisíce místních i turistů. Už několik let ale zoo na Svatém Kopečku působí, jako by se v ní zastavil čas. Funguje v “udržovacím módu” a má značné rezervy, kvůli dlouhodobému podfinancování ze strany města je pro ni navíc nemožné nastavit ambiciózní vizi.
Vedení Olomouce, jakožto zřizovatele zoo, hlásá její podporu, reálně je ale situace jiná. Z nějakého důvodu se radní rozhodli podporovat aquapark a stadiony pro profesionální sport, místo zoo nebo třeba výstav Flora Olomouc, které jsou rodinným stříbrem Olomoučanů. Z ověřených zdrojů dokonce přicházejí informace o tom, že město “hází zoo klacky pod nohy”.
Byť se zoo neustále pomalými krůčky snaží o pokrok, jde o hru o přežití. S laxností města a nedostačující finanční podporou se musí v první řadě postarat o to, aby si vydělala sama na sebe. Velkým úspěchem je tak otevření nového pavilonu Kalahari. Zároveň však zoo pořádá mnoho komerčních akcí, které mají přispět do jejího rozpočtu.
Další novinkou letošního roku je například procházka voliérou ptáků nebo projížďka mezi vlky, Nově láká zoo také na plně přístupný výběh s králíky, které mohou návštěvníci krmit. Za zmínku rozhodně stojí i úspěch v odchovu lvů berberských, kteří byli v přírodě vyhubeni. Letos v květnu se zde narodilo jedno lvíče.
Africký pavilon Kalahari byl slavnostně otevřen v polovině května letošního roku a stál patnáct milionů korun. Návštěvníci zde najdou i výběh oblíbených surikat. V budoucnu je v plánu hned vedle pavilonu vybudovat africké mokřady, kde najdou útočiště kočkodani, africká prasata a pelikáni.
Všechny tyto novinky by mohly pomoci jak finančně, tak k znovuzískání atraktivity a prestiže. Bez finanční pomoci města však pokrok možný není. Loni dostala olomoucká zoo od města necelých sedmadvacet milionů korun, což stačilo na pokrytí asi 37 procent jejích nákladů. Zbytek, tedy skoro 46 milionů korun, musela získat jinak.
Upadající kvalitě a prestiži olomoucké zoo odpovídá i klesající počet návštěvníků. Za posledních sedm let jich ubylo téměř třicet tisíc. V roce 2011 prošlo branami olomoucké zoo 373 tisíc lidí, takovou návštěvnost se už překonat nepodařilo. Letos by tomu mohlo být poprvé jinak, díky otevření pavilonu Kalahari a také teplému jaru.
Zoo na Svatém Kopečku potřebuje především silnou podporu města, kterou si zaslouží. Budeme všemi dostupnými prostředky usilovat o její rozvoj a také pravidelné příspěvky z městské kasy. Finanční podpora města musí být natolik dostačující, aby zoo nejen fungovala, ale také se mohla dále rozvíjet a modernizovat.
Sama o sobě je olomoucká zoo velmi úspěšná, především v chovu zvířat. Na městu je vyjádřit jí plnou podporu a ukázat, že má partnera, na kterého se může spolehnout. Město musí naslouchat pracovníkům zoo, kteří jsou odborníci, znají ji nejlépe a vědí, kde jsou její mezery a co je pro zoo nejlepší. A také naslouchat obyvatelům Olomouce, kteří si tohoto místa váží.
Nenecháme zoologickou zahradu dále jen přežívat a “nějak fungovat”, nedovolíme vedení města, aby jedno z nejkrásnějších míst nechalo pomalu chřadnout. Neochota radnice velkým dílem přispěla k nynějšímu stavu, který teď musíme napravit. A to jedině tak, že převezmeme veškerou zodpovědnost a prosadíme změnu.
Je ale důležité, aby na provoz zoologické zahrady nedopláceli obyvatelé Kopečka, ke kterým se radnice chová dlouhodobě macešsky. Je třeba co nejdříve dobudovat potřebnou dopravní infrastrukturu na Kopečku, která už mnoho let nedostačuje a přes opakované sliby radnice nedochází ke zlepšení.
Zajištění rozvoje městských organizací je jedním z bodů našeho programu. Kromě zoo na Svatém Kopečku také prosazujeme stejný postup u výstav Výstaviště Flora Olomouc, které zde každoročně probíhají ve třech etapách.