Blogový příspěvek Otakara Štěpána Bačáka, náměstka primátora
Naše město má 13 partnerských měst, se kterými spolupracujeme na základě smluv a širokého spektra výměnných akcí. Když se mě někdy lidé ptají, co vlastně znamená mít partnerské město, odpovídám, že jde o vzájemné poznávání různých skupin – profesních i zájmových – a o sdílení zkušeností s tím, jak se činnosti a projekty realizují jinde. Taková spolupráce nám umožňuje inspirovat se navzájem a přinášet nové nápady do našeho města.
Namátkou mohu uvést, že spolupracujeme například s filharmonií, mládežnickými sportovními kluby, uměleckými školami, folklórními soubory, hasiči, knihovnami a mnoha dalšími institucemi.
Letos jsme byli poněkolikáté pozváni do našeho přátelského města Makarska. Z důvodu nabitého podzimního programu a poměrně velké vzdálenosti jsme účast na Dni města Makarska v minulých letech museli odmítat. Letos jsme však pozvání přijali a mohu říct, že se o nás opravdu starali neuvěřitelně. Zažili jsme krásně připravený program, který je trochu podobný našim dnům města.
Makarska letos oslavovala 160 let od vyhlášení úředního jazyka města – tehdy chorvatštiny místo italštiny – a zároveň 300 let od jmenování sv. Klimenta patronem města, obdobně jako my máme sv. Pavlínu. Překvapující pro nás bylo zjištění, že ostatky sv. Klimenta, podle legendy, objevili Cyril a Metoděj na cestě do Říma.
V rámci programu jsme se zúčastnili slavnostního zasedání zastupitelstva. Podobně jako u nás se předávaly ceny města, nechyběla kulturní vystoupení a pan starosta Zoran Paunovič shrnul uplynulý rok a směřování města pomocí krátkého videoklipu. S jeho náměstkyní jsme si popovídali o jejich hlavních prioritách – odbetonování a zazelenění města, což jsou cíle velmi blízké těm našim. Další výzvou je pro ně parkování, a tak nově budované objekty a hřiště zahrnují i podzemní parkoviště, což je investičně náročné řešení, ale efektivní.
Nejvíce mě však oslovila společenská stránka návštěvy. Makarska je na podzim kouzelná a oproštěná od turistických davů – přesto, podle jedné z radních, město ročně přivítá zhruba dva miliony návštěvníků, což je na třináctitisícové město neuvěřitelné. Měli jsme možnost poznat celé okolí a pro mě nejcitovější okamžik nastal při loučení. Paní radní, která se o nás starala, nám řekla: „A nezapomeňte nám poslat, že jste dorazili v pořádku.“ Takovou péči a srdečnost jsem nikdy předtím u jiných partnerských měst nezažil – jen od své maminky.
Tato věta přesně shrnula celou atmosféru naší návštěvy a upřímnou pohostinnost Makarské. Byla to zkušenost, která mě osobně hluboce oslovila a ukázala, jak cenné a lidské mohou být vazby mezi partnerskými městy.
