Historický pohled na stromy na Horním náměstí v Olomouci
Včera /pondělí 7.10./ proběhla v Oranžérii na Floře velmi zajímavá prezentace pracovníka NPÚvBrně, specialisty na kulturní krajinu a památky zahradního umění. Tuto studii si objednal MMOL, na základě požadavku občanů, stvrzeného peticí s několika tisíci podpisy. Pan doktor Zámečník si s prezentací vskutku vyhrál, byla velmi srozumitelná a na vysoké profesionální úrovni, za což mu patří dík, stejně jako za odvahu, dovolit si vytipovat na závěr potencionální místa, kde by případná zeleň mohla, ať už s ohledem na pozice zdob dřívějších nebo na současné kompoziční vazby a průhledy,být umístěna.
Z této prezentace vyplynulo, že na Horním náměstí se zeleň v různých formách objevovala v podstatě neustále a to minimálně od dob, která známe z dochovaných obrazů, grafických prací,vedut a později fotografií a pohlednic, což jsou nejdůvěryhodnější prameny.
Při určitém zjednodušení lze říci, že se většinou jednalo o nějakou formu stromořadí při severní straně náměstí a pak skupinky stromů, které akcentovaly drobnější stavby poblíž radnice, ať už to byla strážnice, městská studna, dokonce byla zdokumentována i výsadby kolem Sloupu Nejsvětější Trojice. Dále se v průběhu staletí vyskytovaly solitérní stromy, především ve východním rohu náměstí, v okolí Caesarovy kašny, dále pak před orlojem atd. Z fotografií a pohlednic bylo možné odvodit, že byly voleny nejčastěji lípy a akáty. Byla mapována i mobilní zeleň, zastoupená menšími stromy v květináčích, kontejnery s keři a květinami, okrasná výsadba na sloupech veřejného osvětlení,která byla „završena“ nepříliš zdařilými nahodilými sestavami betonových kontejnerů s květinami mezi Sloupem Nejsvětější Trojice a orlojem, v poválečných /normalizačních/ letech. Tyto instalace bývaly často vázány na nějaké významné události, ať už církevní či světské.
Jednoznačným závěrem bylo, že stromy mají na Horním náměstí mnohasetletou tradici a měly své místo v jeho kompozici až do cca pol. 50. let minulého století.
Osobně si myslím, že by bylo užitečné, kdyby se s těmito materiály seznámili především odpůrci stromů na náměstí a i ti, kdož tvrdí, že se stromy na tomto místě nevyskytovaly anebo, že tam nepatří. Mimo jiné i pan architekt Šépka, který je spoluautorem, dle mého názoru, velmi zdařilé úpravy náměstí z konce 90.let min. století a kterého osobně řadím k elitě tuzemských architektů, přesto že v tomto si sním dovolím nesouhlasit. Nesdílím názor, že stromy by svými korunami zastínily části domů na náměstí a tím snížily jeho estetickou hodnotu. Výjimečnost Horního náměstí v Olomouci spatřuji především ve vybalancování dvojice dominant, tvořených radnicí a Sloupem Nejsvětější Trojice, doplněnou velmi rafinovaně o trojici drobnějších kašen a poměrně významnou vazbou na sousední Dolní náměstí /minimálně v měřítku této země/. Domy, resp. paláce, lemující náměstí mi nepřijdou až na výjimky /Edelmannův palác, Salmův palác, Petrášův palác, dům U Zlatého jelena,dům U Černého psa, Krajinská lékárna.../, tak mimořádné, že by jejím částečným zakrytím korunami stromů celek výrazněji ztrácel. Myslím si, že se zde ve většině případů nejedná ani o mimořádné solitéry ani o výjimečnou kontinuální zástavbu /většinou známou z menších sídel a i menšího měřítka domů/ jako v některých jiných historických městech v republice. Proto si zde stromy, ať už jako solitéry, skupinky či stromořadí /třeba i přerušená v místech, kde by měla ustoupit nadstandardnímu objektu/, představit dokážu.
Pozitivní funkce stromů ve veřejném prostranství jsou všeobecně známé a jejich příznivý vliv na kvalitu prostředí neoddiskutovatelný. Ten ještě více vyniká v dnešní době klimatických změn, kdy letní teploty stoupají vzhůru, a míra sucha se zvyšuje. Toto vnímám jako další zásadní argument pro umísťování stromů do veřejného prostranství /historická náměstí nevyjímaje/, který s postupem času nabývá na významu.
Netvrdím, že stromy na Horním náměstí být musí, ani že je lehký úkol je tam navrhnout, ale myslím si, že by měl být dán prostor, aby se tímto tématem na profesionální úrovni zabývali odborníci /architekti, zahradní architekti, zahradníci, inženýři, ekonomové.../ a seriózně posoudili, zda je vhodné doplnit Horní náměstí o stromy tak, aby se zvýšila kvalita života na tomto významném místě a zároveň neutrpěla architektonická kompozice prostoru jako takového. Já osobně ve správnost této cesty pevně věřím.
Radek Liška
