Dětství  a mládí jsem prožil v Lipníku nad Bečvou, v Olomouci bydlím od roku 1994, posledních cca deset let pak v části Hejčín. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou a poté architekturu na Vysokém učení technickém v Brně.

Téměř dvacet let jsem pracoval jako architekt u kolegy Martina Lubiče, od roku 2014 pak podnikám jako OSVČ. Těžištěm mé práce jsou privátní projekty, především rodinné domy, administrativní objekty a interiéry. Od roku 1998 jsem jako autorizovaný architekt členem České komory architektů.

Jsem šťastně ženatý a mám dvě děti. Ve volném čase se rekreačně věnuji sportu – zejména sálové kopané, běhu a jízdě na kole, to je ostatně celoročně mým nejoblíbenějším a nejpoužívanějším dopravním prostředkem. Mám rád kvalitní architekturu, výtvarné umění, rockovou a alternativní hudbu. Mimo to jsme spolu s kamarády v roce 1995 založili „mírně recesistické sdružení“ Klub přátel vojenské topografie, které vzniklo tak nějak z přebytku energie v rámci vojenské prezenční služby a funguje dodnes.

5 Otázek

Co máte na Olomouci rád?

Asi mi vyhovuje její velikost, možná lépe řečeno malost?

Na co jste v životě nejvíce hrdý? Co dává Vašemu životu smysl?

Zatím jsem neměl potřebu bilancovat a zřejmě jsem příliš racionální, než abych uvažoval o smyslu života.

Může být Olomouc ještě lepší?

Jednoznačně, potenciál města je využit velmi málo.

Proč spOLečně?

Protože lidé spOLečně dokážou více než jednotlivci. Tito lidé navíc chtějí Olomouc vymanit z průměru, mnohdy bohužel i podprůměru.

Proč by Vám měli voliči dát svůj hlas?

Mně ho dát nemusejí, ale hnutí spOLečně ano, právě pro tu snahu jeho členů dostat Olomouc z průměru – mám pocit, že městu to poslední generace docela dluží.