Nejdříve malá polemika. Stát ani město nelze řídit jako firmu. Stát a město se má řídit jako dobře fungující rodina. Cílem firmy je vydělávat co nejvíce vlastníkům, a s tímto cílem je priorita věnována věcem a zaměstnancům, kteří k tomuto výdělku co nejvíce přispívají. V rodině naopak nejvíce času a prostředků věnujeme těm, kteří jsou nejslabší, ať už jsou to děti, nebo pokud je v rodině bohužel někdo nemocný nebo dokonce postižený, pak určitě jemu.
A nyní k fungování městských společností. Už od novelizace Hospodářského, později Obchodního a nyní zcela nového zákona o obchodních korporacích, byl do těchto zákonů převzat německý model. V něm akciovku řídí představenstvo. Nám tady z dob národních a později státních podniků zbyli generální ředitelé a řadoví ředitelé, a tak jsme z toho uplácali funkce typu „předseda představenstva a generální ředitel“. Zní to podobně jako v padesátých letech „soudružko, milostivá paní“, než si lidé zvykli.
Ve Škodě auto určitě žádného generálního ředitele nenajdete. Ten model není jenom o tom, že někdo je člen představenstva s velkými pravomocemi. Zároveň má i velkou zodpovědnost, protože za svá rozhodnutí ručí celým svým majetkem. Způsobí–li škodu, může přijít o všechno. To má určitě vliv na to, aby se ke svěřenému majetku choval s péčí opravdu řádného hospodáře. Na rozdíl od vedení společností, které jsou ustanoveny ještě pod představenstvy ze zaměstnanců s pouhopouhou odpovědností do výše čtyř a půl násobku své mzdy dle zákoníků práce.
V mnoha městech již dospěli k čistému modelu a akciovky řídí členové představenstva a s. r. óčka jednatelé. Když se podíváte do výročních zpráv městských společností, tak zjistíte, že přechodem na tento model se dá určitě ušetřit i pár milionů. Dokonce máme v právním systému ještě možnost, aby městskou firmu řídil statutární ředitel a nad ním bděla správní rada. To známe všichni z Postřižin: „musíte se více snažit, pane správce, my jsme správní rada…“. Mnohem více je možné ale ušetřit, když se městské společnosti spojí do holdingu, ve kterém si vzájemně poskytují služby. Bezvadně to funguje např. ve Vídni s deseti společnostmi, kde např. dopravní podnik je zásobovačem a skladníkem pro všechny ostatní společnosti s dobou dodání ze skladu na požadované místo do 4 hodin, kde dopravní podnik ve svých dílnách opravuje celý dodávkový park města. Kde technické služby kromě úklidu města mají i perfektně fungující úklidovou divizi, která uklízí ve všech městských společnostech atd., až po vzájemné půjčování si peněz, aby nebylo nutné čerpat úvěry.
Prostě jako v jedné dobře fungující rodině, kde si všichni navzájem pomáhají – a jsme zase na začátku. Protože každá platba za službu, kromě úhrady vlastních nákladů, obsahuje i zisk. A ten, pokud si služby poskytují městské společnosti, zůstává pořád doma.
